Pravidla pro rozúčtování tepla a TUV
372/2001 Sb. VYHLÁŠKA
Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 12. října 2001, kterou se stanoví pravidla pro
rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 98 odst. 9 zákona č. 458/2000 Sb.,
o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy
v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), k provedení
§ 78 odst. 5 tohoto zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele
v zúčtovací jednotce za zúčtovací období.
§ 2
Vymezení pojmů
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) zúčtovací jednotkou - objekt nebo jeho část, popřípadě objekty nebo jejich části,
které mají jedno společné, technologicky propojené odběrné tepelné zařízení^1)
a společné měření nebo stanovení množství tepelné energie a nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody,
b) vytápěním - ústřední vytápění pomocí otopné soustavy ovlivňující zúčtovací jednotku,
kterou prochází, napojené na společný zdroj tepelné energie; vytápěním není vytápění
bytů a nebytových prostorů prostřednictvím samostatných etážových okruhů zásobovaných
tepelnou energií z vlastních zdrojů tepelné energie, používajících různé druhy paliv nebo
elektřinu, ani vytápění prostřednictvím uzavřených okruhů, do nichž dodává a měří tepelnou
energii na základě smlouvy dodavatel přímo konečným spotřebitelům,
c) poskytováním teplé užitkové vody - dodávka centrálně připravované teplé užitkové vody
konečným spotřebitelům,
d) podlahovou plochou - podlahová plocha místností bytu a nebytového prostoru kromě teras,
balkónů a lodžií (i zasklených) a vedlejších prostorů, které jsou umístěny mimo byt;
do podlahové plochy se započítává i plocha zastavěná kuchyňskou linkou, vestavěným nábytkem,
kamny nebo jiným topným tělesem. Nezapočítává se plocha okenních a dveřních ústupků,
e) započitatelnou podlahovou plochou - podlahová plocha vynásobená koeficienty uvedenými
v příloze č. 1 části A. k této vyhlášce; mají-li některé místnosti v zúčtovací jednotce
rozdílnou výšku stropů nebo stropy zkosené, započitatelná podlahová plocha těchto místností
se vynásobí koeficientem podílu objemu vytápěného prostoru k objemu vypočtenému z podlahové
plochy a výšky stropu převládajících místností v zúčtovací jednotce,
f) podlahovou plochou nebytových prostorů pro účely poskytování teplé užitkové vody - podlahová
plocha vynásobená koeficienty stanovenými podle přílohy č. 1 části B. k této vyhlášce,
g) vlastníkem zúčtovací jednotky nebo části zúčtovací jednotky – její vlastník, spoluvlastník
a dále společenství vlastníků nebo osoba vlastníkem pověřená výkonem činností stanovených
touto vyhláškou (dále jen "vlastník"),
h) zúčtovacím obdobím - období, za které vlastník provede rozúčtování a následné vyúčtování
nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody.
Zúčtovací období je nejvýše dvanáctiměsíční a jeho počátek stanoví vlastník
po dohodě s dodavatelem,
i) rozúčtováním nákladů - rozdělení nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody za zúčtovací období a zúčtovací jednotku mezi konečné
spotřebitele, které vlastník provede způsobem stanoveným touto vyhláškou,
j) vyúčtováním - písemný doklad, na základě kterého se provede vyrovnání přeplatků
a nedoplatků plynoucích z rozúčtování nákladů za zúčtovací období, včetně případných
změn provedených na základě oprávněných reklamací,
k) náměrem - hodnota vykázané spotřeby jako rozdíl zjištěný na základě odečtu naměřených
hodnot na konci daného zúčtovacího období a na konci předchozího zúčtovacího období.
§ 3
Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování
teplé užitkové vody
(1) Náklady na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové vody, které byly
vynaloženy v zúčtovací jednotce za zúčtovací období, zahrnují
a) náklady na tepelnou energii^2) na vytápění,
b) náklady na tepelnou energii spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,
c) náklady na pitnou vodu spotřebovanou na přípravu teplé užitkové vody,
v cenách podle cenových předpisů.^3)
(2) Je-li tepelná energie používána v zúčtovací jednotce také k jinému účelu
než na vytápění a na poskytování teplé užitkové vody, účtuje náklady
na tuto energii vlastník na základě jejího měření nebo odborného
posouzení zvlášť každému příslušnému konečnému spotřebiteli.^4)
(3) Zálohy na úhradu nákladů na tepelnou energii na vytápění a na poskytování
teplé užitkové vody stanoví vlastník přiměřeně k vývoji nákladů ve dvou
z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích obdobích.
§ 4
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění v zúčtovací jednotce za zúčtovací
období rozdělí vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka
činí 40 % až 50 % a zbytek nákladů tvoří spotřební složku.
(2) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru
velikosti započitatelné podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru
k celkové započitatelné podlahové ploše bytů a nebytových prostorů
v zúčtovací jednotce.
(3) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele úměrně výši
náměrů měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění s použitím korekcí
a výpočtových metod, které zohledňují i rozdílnou náročnost vytápěných
místností na dodávku tepelné energie danou jejich polohou.
(4) Rozdíly v nákladech na vytápění připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy nesmí překročit u konečných spotřebitelů s měřením či
indikací v zúčtovací jednotce hodnotu 40 % oproti průměru zúčtovací
jednotky v daném zúčtovacím období. Pokud dojde k překročení
přípustných rozdílů, provede vlastník úpravu výpočtové metody uvedené
v odstavci 3.
(5) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou
instalovány měřiče tepelné energie nebo indikátory vytápění, vlastník
spotřební složku rozdělí mezi konečné spotřebitele obdobným způsobem
jako složku základní.
(6) Odečty měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečných
spotřebitelů provádí vlastník nejméně jednou ročně, vždy však ke konci
zúčtovacího období.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci měřičů tepelné energie nebo
indikátorů vytápění, nebo přes opakované prokazatelné upozornění neumožní
jejich odečet, nebo je ovlivní, činí v daném zúčtovacím období u tohoto
konečného spotřebitele spotřební složka nákladů 1,6násobku průměrné
hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 započitatelné
podlahové plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle
přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou
součástí úhrady spotřební složky nákladů na tepelnou energii
na vytápění v zúčtovací jednotce, které se rozúčtovávají mezi
konečné spotřebitele v daném zúčtovacím období.
(9) Při obnovení odečtu měřiče tepelné energie nebo indikátoru vytápění se
pro odečítané zúčtovací období odečte od stavu měřiče nebo indikátoru
spotřeba odpovídající průměrné hodnotě spotřební složky nákladů za neměřené
zúčtovací období připadající na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací
jednotky bez zvýšení uvedeného v odstavci 7. U těch indikátorů vytápění,
u kterých nelze zpětný odečet zjistit, se při obnovení odečtu pro odečítané
zúčtovací období použije průměrná hodnota spotřební složky nákladů připadající
na 1 m2 započitatelné podlahové plochy zúčtovací jednotky v daném zúčtovacím období.
§ 5
Rozúčtování nákladů na poskytování teplé užitkové
vody v zúčtovací jednotce
(1) Náklady na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací jednotce za zúčtovací
období tvoří náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody
a náklady na spotřebovanou vodu.
(2) Náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody rozdělí
vlastník na složku základní a spotřební. Základní složka činí 30 % a spotřební
složka 70 % nákladů.
(3) Základní složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele podle poměru
velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové
ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce.
(4) Spotřební složku rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle
náměrů vodoměrů instalovaných u konečných spotřebitelů.
(5) Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí vlastník
nejméně jednou ročně, vždy však ke konci zúčtovacího období.
(6) V zúčtovací jednotce, ve které u konečných spotřebitelů nejsou instalovány
vodoměry, vlastník spotřební složku rozdělí podle průměrného počtu osob
užívajících byt nebo nebytový prostor v zúčtovacím období a nebo v případě
dohody všech konečných spotřebitelů podle poměru velikosti podlahové plochy bytu
nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostor
v zúčtovací jednotce. Rozdíly v rozsahu vybavení jednotlivých bytů
v zúčtovací jednotce mající vliv na odběr teplé užitkové vody zohlední
vlastník přepočtem spotřební složky na základě odborného posouzení.
V nebytových prostorách stanoví vlastník průměrný počet osob nebo
odpovídající velikost podlahové plochy na základě odborného posouzení podle
způsobu odběru a rozsahu využívání teplé užitkové vody.
(7) Neumožní-li konečný spotřebitel instalaci vodoměrů, nebo přes opakované
prokazatelné upozornění neumožní jejich odečet, nebo je ovlivní, činí
v daném zúčtovacím období u tohoto konečného spotřebitele spotřební složka nákladů
trojnásobek průměrné hodnoty spotřební složky nákladů připadající na 1 m2 podlahové
plochy zúčtovací jednotky. Při výpočtu se postupuje podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.
(8) Úhrady konečných spotřebitelů stanovené podle odstavce 7 jsou součástí
úhrady spotřební složky nákladů na poskytování teplé užitkové vody v zúčtovací
jednotce, které se rozúčtovávají mezi konečné spotřebitele v daném zúčtovacím
období.
(9) Při obnovení odečtu na instalovaném vodoměru se pro odečítané zúčtovací
období odečte od stavu vodoměru průměrná spotřeba stanovená ze spotřeby zúčtovací
jednotky připadající na 1 m2 podlahové plochy za neměřené zúčtovací období bez
zvýšení uvedeného v odstavci 7.
(10) Náklady na spotřebovanou vodu použitou k poskytování teplé užitkové
vody rozdělí vlastník mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů instalovaných
vodoměrů u konečných spotřebitelů. Ustanovení odstavců 6 až 9 platí obdobně.
§ 6
Zvláštní způsoby rozúčtování nákladů na tepelnou energii
na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody
v zúčtovací jednotce
(1) Není-li možné v zúčtovací jednotce s vlastním zdrojem tepelné energie
nebo s vlastní předávací stanicí určit odděleně náklady na tepelnou energii
na vytápění a náklady na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové
vody, připadne 60 % nákladů na tepelnou energii na vytápění a 40 % nákladů
na tepelnou energii na ohřev užitkové vody.
(2) Na byty a nebytové prostory odpojené od vnitřního rozvodu vytápění rozúčtovává
vlastník základní složku nákladů podle § 4 odst. 2; na byty a nebytové prostory
odpojené od vnitřního rozvodu teplé užitkové vody rozúčtovává vlastník základní
složku nákladů podle § 5 odst. 3.
(3) Náklady na poskytování teplé užitkové vody odebrané přímo jednotlivými
konečnými spotřebiteli ve společných prostorách zúčtovací jednotky, kde jsou
instalovány vodoměry, rozúčtuje vlastník na tyto konečné spotřebitele podle evidence
spotřeb; pokud nejsou ve společných prostorách zúčtovací jednotky instalovány
vodoměry, rozúčtují se náklady těmto konečným spotřebitelům způsobem, který stanoví
vlastník.
(4) Při poruše měřiče tepelné energie, indikátoru vytápění nebo instalovaného
vodoměru vlastník spotřební složku za dobu poruchy stanoví podle údajů dvou
z klimatického hlediska srovnatelných zúčtovacích období.
(5) Dojde-li ke změně konečného spotřebitele v průběhu zúčtovacího období
a nejsou-li známy odečty k termínu změny, vlastník rozdělí
a) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na vytápění podle skutečné
klimatické náročnosti příslušných částí zúčtovacího období před a po termínu
změny konečného spotřebitele; nejsou-li tyto údaje známy, podle přílohy č. 3
k této vyhlášce,
b) základní složku nákladů na tepelnou energii na vytápění v poměru počtu dnů
vytápění bytu nebo nebytového prostoru před a po termínu změny konečného
spotřebitele,
c) spotřební složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové vody
včetně nákladů na spotřebovanou vodu podle průměrného počtu osob a počtu dnů zúčtovacího
období, v případě rozúčtování podle podlahové plochy jen podle počtu dnů zúčtovacího
období, které připadají na původního a nového konečného spotřebitele, nedohodnou-li se
původní a nový konečný spotřebitel jinak,
d) základní složku nákladů na tepelnou energii na poskytování teplé užitkové vody
podle počtu dnů zúčtovacího období, které připadají na původního a nového konečného
spotřebitele.
(6) Nemá-li zúčtovací jednotka, byt či nebytový prostor svého konečného spotřebitele,
rozumí se konečným spotřebitelem vlastník.
§ 7
Vyúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění
a nákladů na poskytování teplé užitkové vody konečným
spotřebitelům
(1) Náklady na tepelnou energii na vytápění a náklady na poskytování teplé užitkové
vody připadající na konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce se vyúčtovávají nejméně
jednou ročně, a to nejpozději do 4 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
V tomto termínu vlastník zajistí, aby s konkrétním vyúčtováním byl písemně seznámen
konečný spotřebitel.
(2) Ve vyúčtování vlastník uvede
a) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepelné energie na vytápění, spotřebu tepelné
energie na ohřev užitkové vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé
užitkové vody,
b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepelné energie na vytápění a tepelné
energie spotřebované na ohřev užitkové vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování
teplé užitkové vody v Kč/m3,
c) za zúčtovací jednotku celkové náklady v Kč odděleně na tepelnou energii na vytápění,
a na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody a na vodu spotřebovanou
na poskytování teplé užitkové vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů
na tepelnou energii na vytápění a nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev
užitkové vody v % a Kč,
d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu
či nebytového prostoru konečného spotřebitele v m2, v případě poskytování teplé užitkové
vody průměrný počet osob užívajících byt či nebytový prostor konečného spotřebitele
a za celou zúčtovací jednotku v zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených
náměrů instalovaných měřičů tepelné energie nebo indikátorů vytápění zúčtovací jednotky
a bytu či nebytového prostoru konečného spotřebitele, součet náměrů instalovaných
vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaného vodoměru (vodoměrů)
teplé užitkové vody v bytě či nebytovém prostoru konečného spotřebitele a
ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé
konečné spotřebitele podle evidence spotřeb v m3,
e) spotřebu tepelné energie na vytápění za zúčtovací jednotku vyjádřenou
v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,
f) podíly nákladů připadající na konečné spotřebitele s uvedením základních
složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na tepelnou
energii na vytápění, na tepelnou energii na ohřev užitkové vody a na vodu
spotřebovanou na poskytování teplé užitkové vody,
g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné
podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřičů
tepelné energie nebo indikátorů vytápění u konečného spotřebitele,
h) výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi
zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele,
i) lhůtu a způsob uplatnění reklamací proti vyúčtování konečným spotřebitelem;
tato lhůta nesmí být kratší než 21 dnů,
j) způsob finančního vypořádání nedoplatku nebo přeplatku vypočteného podle písmena h).
(3) Vlastník seznámí konečného spotřebitele na jeho žádost s podklady, ze kterých vyúčtování
vychází, případně se způsobem rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů
na poskytování teplé užitkové vody mezi ostatní konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
(4) Po uplynutí lhůty pro uplatnění reklamací konečných spotřebitelů vlastník do 30 dnů
provede v případě jím uznaných reklamací opravu vyúčtování nedoplatku nebo přeplatku záloh,
s kterou neprodleně písemně seznámí konečné spotřebitele v zúčtovací jednotce.
(5) Nedoplatek a nebo přeplatek vyplývající z vyúčtování podle odstavce 2 písm. h) je splatný
do 7 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období. Pokud byly uplatněny reklamace,
které vlastník uznal, je konečný nedoplatek nebo přeplatek splatný nejdéle do
8 kalendářních měsíců po uplynutí zúčtovacího období.
§ 8
Rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a rozúčtování nákladů na poskytování
teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele za zúčtovací období, které započalo přede dnem
účinnosti této vyhlášky, se provede podle právního předpisu platného k 31. prosinci 2001.^5)
§ 9
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2002.
Ministr: Ing. Lachnit, CSc. v. r.
Příloha č.1
A.
Koeficienty pro stanovení započitatelné podlahové plochy
1. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž je otopné těleso a které se
liší způsobem jejich využívání
-------------------------------------------------------------
|Druh místnosti |Koeficient [ - ]|
---------------------------------------------------------------
|v bytě | 1,0 |
----------------------------------------------------------------
|ve skladě | 1,0 |
----------------------------------------------------------------
|v kanceláři | 1,2 |
----------------------------------------------------------------
|ve zdravotním středisku | 1,2 |
----------------------------------------------------------------
|v mateřské školce | 1,2 |
----------------------------------------------------------------
|ve výstavním sále | 1,2 |
----------------------------------------------------------------
|v prodejně | 1,3 |
----------------------------------------------------------------
|v obchodním domě | 1,3 |
----------------------------------------------------------------
|v učebně | 1,3 |
----------------------------------------------------------------
|v tělocvičně | 1,3 |
----------------------------------------------------------------
|v dílně | 1,3 |
----------------------------------------------------------------
|v restauraci, kavárně, vinárně | 1,4 |
----------------------------------------------------------------
a) Koeficienty podle tabulky se použijí i pro místnosti s obdobným způsobem
využívání.
b) Pro místnosti s nižší výpočtovou vnitřní teplotou ti (garáže apod.) se zohledňující
součinitel s, kterým se vynásobí příslušný koeficient této místnosti, stanoví podle vzorce:
ti - tes
s = ---------- [ - ],
tis - tes
kde je
s - součinitel [ - ]
ti - teplota [st. C], na kterou má být podle projektu vytápěna předmětná
místnost; není-li údaj
k dispozici, pak podle platných technických norem
tes - průměrná teplota venkovního vzduchu [st. C] v otopném období podle
dlouhodobého průměru
tis - průměrná vnitřní výpočtová teplota [st. C] ústředně vytápěných obytných
místností v otopném období
(zpravidla +20 st. C)
2. místností bytů a nebytových prostorů, v nichž není umístěno otopné těleso
a které jsou začleněné v objektu
tak, že s místnostmi s otopným tělesem přímo sousedí
----------------------------------------------------
| |Koeficient [ - ]|
----------------------------------------------------
|jednou stěnou | 0,1 |
----------------------------------------------------
|dvěma stěnami | 0,2 |
----------------------------------------------------
|třemi stěnami | 0,35 |
----------------------------------------------------
|čtyřmi stěnami | 0,5 |
----------------------------------------------------
|pěti a více stěnami | 0,75 - 1,0 |
----------------------------------------------------
a) Stěnou se rozumí boční stěna, strop a podlaha. Má-li místnost velké rozdíly
v délkách stěn nebo sousedící místnosti nejsou podél celých délek stěn, zvolí
se koeficient úměrný hodnotám z tabulky. Za sousedící vytápěné místnosti se
nepovažují chodby a schodiště společných částí objektu, i když je v nich umístěno
otopné těleso.
b) Je-li v místnosti bytu či nebytového prostoru bez otopného tělesa neizolované
potrubí vnitřního rozvodu tepelné energie (vertikální rozvody přívodní i zpětné,
horizontální rozvody přívodní i zpětné, přípojky k otopným tělesům delší jak
0,5 m), zvýší se koeficienty stanovené dle počtu stěn o hodnotu navýšení stanovenou
podle vzorce
5S
n = ------- [ - ],
A. kde je
n - navýšení [ - ]
S - povrch potrubí [m2]
A - započitatelná podlahová plocha místnosti [m2],
přičemž výsledný koeficient včetně navýšení nemůže být větší než 1,0 (k
+ n ú 1).
c) V zúčtovací jednotce, ve které mají byty srovnatelný počet místností,
velikost, uspořádání a podíl nevytápěných prostor, je možné pro rozúčtování základní
složky nákladů na vytápění uplatnit jejich podlahovou plochu.
B.
Koeficienty pro stanovení podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení
základní složky nákladů na tepelnou energii spotřebovanou na ohřev užitkové vody
Koeficienty pro výpočet podlahové plochy nebytových prostorů pro rozdělení základní
složky nákladů na teplou užitkovou vodu se stanovují odborným posouzením podle rozsahu
odběru a způsobu užití teplé užitkové vody.
Příloha č.2
Výpočet spotřební složky nákladů na vytápění podle § 4 odst.7 a na poskytování teplé
užitkové vody podle § 5 odst.7 se provede podle vzorce
X . Sc . Pni
Sni = ------------ [ Kč ],
Pc
kde je
Pc - celková plocha v zúčtovací jednotce [m2]
Pni - plocha konkrétního bytu nebo nebytového prostoru,
u něhož není znám údaj z měření, [m2]
Sc - celková spotřební složka nákladů za zúčtovací
jednotku [Kč]
Sni - spotřební složka nákladů připadající na konkrétní byt
nebo nebytový prostor, u něhož není znám údaj
z měření, [Kč]
X - násobek zvýšení (podle § 4 odst. 7 hodnota 1,6, podle
§ 5 odst. 7 hodnota ^3)
Poznámka:
Při stanovení nákladů na vytápění podle § 4 odst. 7 se za Pc a Pni dosazuje
započitatelná podlahová plocha. Při stanovení nákladů na poskytování teplé
užitkové vody podle § 5 odst. 7 se za Pc a Pni dosazuje podlahová plocha.
Příloha č..3
Dlouhodobé měsíční průměry klimatické náročnosti
--------------------------------------------------------------------------------
| Měsíc | % | Měsíc | % |
--------------------------------------------------------------------------------
| leden | 19 | červenec | 0 |
--------------------------------------------------------------------------------
| únor | 16 | srpen | 0 |
--------------------------------------------------------------------------------
| březen | 14 | září | 1 |
--------------------------------------------------------------------------------
| duben | 9 | říjen | 8 |
--------------------------------------------------------------------------------
| květen | 2 | listopad | 14 |
--------------------------------------------------------------------------------
| červen | 0 | prosinec | 17 |
--------------------------------------------------------------------------------
1) § 2 odst. 2 písm. c) bod 8 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).
2) § 2 odst. 2 písm. c) bod 11 zákona č. 458/2000 Sb.
3) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb., zákona č. 151/1997 Sb.,
zákona č. 29/2000 Sb. a zákona č. 141/2001 Sb.
4) § 2 odst. 2 písm. c) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.
5) Vyhláška č. 245/1995 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé
užitkové vody včetně rozúčtování nákladů na objekty a mezi konečné spotřebitele, ve znění
vyhlášky č. 85/1998 Sb.
